Na spoustě míst se dnes zadává heslo (kód, PIN apod.). Dávejte si pozor, aby nikdo neviděl, co píšete!
Nejčastěji využívanou formou ověřování přístupu někam nebo oprávněnosti udělat nějakou operaci je dnes heslo. Může mít klasickou podobu (nějaký obecný text) nebo třeba jen číselnou (například PIN u platebních karet). Pro kritičtější situace by mělo být doplňováno nejméně jedním dalším faktorem, mnohdy ale veškerá bezpečnost spočívá právě jen na hesle. Přitom při nepozornosti může snadno dojít k jeho prozrazení.
Jak riziko takového prozrazení co nejvíc omezit? Tady je pár tipů:
- Nepište si heslo na žádné papírky. A když už si ho na papírky píšete, nenoste je v peněžence, kabelce apod., už vůbec ne u toho prostředku, ke kterému patří (tedy třeba PIN nenoste u platební karty). Na papírek se pak dívejte jen v naprostém soukromí.
- Když heslo píšete, zakrývejte si klávesnici – druhou rukou, paží, peněženkou, časopisem… Dnes jsou na spoustě veřejných i soukromých míst kamery, u kterých nevíte, kdo se dívá na jejich obraz. Pozor na to, že i podle pohybu ruky po klávesnici lze odhadnout, co zadáváte (proto je lepší zakrývat ruku něčím větším)!
- Pokud zadáváte heslo na virtuální klávesnici na displeji telefonu, využijte možnost zapnout si náhodné rozložení kláves, je-li to možné. Například některé bankovní aplikace to umožňují.
- Riziko odpozorování hesla můžete snížit i používáním různých prstů v rámci ruky nebo využitím falešných stisků (naznačíte stisk klávesy, který ale neprovedete).
- Neříkejte si heslo nahlas. Někdo poblíž ho může zaslechnout a zneužít.
- Pokud to jde, využijte další faktor ověřování. Tím může být třeba token komunikující přes USB nebo NFC, časově závislé jednorázové heslo, biometrické ověření nebo aspoň SMS. Někdy o tom napíšu podrobněji.
Obecně prostě stále mějte na paměti, že všude mohou číhat nějaké cizí oči čekající na to, až jim někdo umožní zneužití svého hesla. A je jedno, jestli je to v obchodě, na ulici nebo v autobusu.